Daník je velmi smutný případ. Krásný pejsek, kterému lidé zničili celý život. Od člověka, který se o něj měl starat, zažil jen křik, bití a kopance. Na konec měl být utracen. U nás to pro něj byla jediná šance. A stále je, protože Daník má vztah k lidem tak pochroumaný, že nikdy nebude moct jít do adopce. Naučil se bránit útokem, protože v minulosti zjistil, že je to jeho jediná šance, jak se vyhnout bolesti. A tak to aplikuje na všechny lidi, při každém pokusu o kontakt. Sám si určuje hranice, které musíme respektovat.

I když za ty roky, co je u nás, už ví, že je o něj pečováno s láskou a nic špatného mu nehrozí, jeho postoj k lidem se nemění. Je z těch, kterým bylo ubližování natolik, že to dušičku poškodilo natrvalo, a už nikdy člověku věřit nebude.

Daníkovi nenarušujeme jeho prostor, který tak nutně potřebuje a důrazně si ho brání, a on nás za to nechá se o něj postarat - vyčistit mu kotec, dát mu vodu a papání, pustit ho se proběhnout, dát mu pamlsek.